Mýty a pověry o výživě


Výpěstky ze školní zahrady děti nesmí konzumovat

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci využití vlastních výpěstků ze školních zahrad – pozemků k přípravě pokrmů v provozovnách školního stravování V Praze dne 12. 2. 2016, Č. j. 10289/2016 V provozovnách školního stravování lze k přípravě pokrmů využít výpěstky (ovoce, zeleninu, bylinky) ze školních zahrad/pozemků, pokud bude s těmito produkty nakládáno v souladu s postupy správné hygienické praxe a bude zajištěna jejich sledovatelnost, tzn. bude vedena evidence v rozsahu – druh produktu, množství produktu, místo produktu (školní zahrada), datum odběru a současně bude zajištěno, že uvedené produkty budou čerstvé, mechanicky nepoškozené, bez známek kažení. V případě pěstování bylinek v květináči nelze květináče umístit do prostor stravovacího provozu. MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra a Hlavní hygienik ČR.

Cholesterol je špatný...

Není to tak černobílé. Cholesterol je pro lidské tělo nepostradatelný. Je důležitou složkou buněčných membrán. Bez něj by se v těle nevytvářely hormony, vitamin D (pro správné vstřebávání a využití vápníku a fosforu) nebo žlučové kyseliny (pro trávení tuků). Nepostradatelný je také z hlediska tvorby nervové tkáně.

Není to tuk, ale pouze tukům podobná látka, která je součástí každé živočišné buňky. A lidské tělo je složeno z obrovského počtu buněk – z funkčních důvodů se jich nejvíce soustřeďuje do vnitřních orgánů jako např. mozek, játra, ledviny. Nedostatek cholesterolu by tak rozhodně mohl mít neblahý vliv na vývoj dítěte.

Předpokládá se, že by denní příjem cholesterolu neměl přesáhnout hranici 300 mg. Pestrá strava vyvážená s pohybovou aktivitou však většinou dokáže udržet správnou hladinu krevního cholesterolu. Ve výjimečných případech mohou být příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v krvi geneticky podmíněná onemocnění.

Tabulka: Zdroje cholesterolu:
Zdroj (velikost porce) - Množství cholesterolu (mg)
vejce (55 g) 319
máslo (10 g) 28
sádlo (10 g) 13
mozeček s vejcem (100 g) 3 013
mléko plnotučné (250 g) 30
jogurt plnotučný (150 g) 18
sýr Eidam 45% t.v s. (50 g) 37
šlehačka (100 g) 90
camembert 45% t. v s 62
libové maso: hovězí, vepřové, drůbeží (100 g) 64
Pozn.: t.v s. … tuku v sušině
 

Vlákniny není nikdy dost…

Vláknina je složka rostlinné stravy nestravitelná enzymy lidského těla. V těle má mnoho funkcí: v žaludku způsobuje pocit sytosti, reguluje vstřebávání sacharidů, tuků, cholesterolu, váže na sebe vodu (a zvětšuje tak střevní obsah), je zdrojem enrgie pro buňky tlustého střeva, jako prebiotikum podporuje růst či aktivitu zdraví prospěšné střevní mikroflóry, dále má vliv na střevní peristaltiku (tím ve střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím) a v neposlední řadě funguje i jako prevence zubního kazu.
Vysoký příjem vlákniny by však mohl způsobit nedostatečné využití živin, což je u dětí
zvláště nebezpečné. Celkový příjem vlákniny by u dětí mladších 2 let neměl přesáhnout 5g. U starších dětí se množství vlákniny řídí dle vzorce „věk v letech plus pět“ (tzn., že doporučení konzumace vlákniny pro tříleté dítě je 8g/den, pro pětileté 10g/den). Pro dospělé končí doporučení na cca 30g vlákniny na den.

Tabulka: Zdroje vlákniny
Zdroj (100 g) Množství vlákniny (g)
brokolice 2,8
kapusta 3,7
zelí bílé 2,7
čočka 10,6
sojové boby 21,9
fazole mungo 19,5
hrách 16,6
banán 3,1
hruška 2,4
červený rybíz 5,6
bílé pečivo 3
celozrnný chléb 
lněné semínko 
38,6 
vlašské ořechy 
6,1 
 

Pít se musí 3 litry tekutin denně...

Bez vody se nedá žít. Vždyť lidské tělo je tvořeno přibližně v 50-60% z vody. Voda je v lidském těle potřebná pro uskutečňování chemických reakcí, mezi její vlastnosti patří také funkce ochranná a termoregulační.
Voda je přijímána do těla nejenom nápoji (základem by měla být „obyčejná“ voda z vodovodního kohoutku hygienikem kontrolovaném), ale také potravou (ovoce, zelenina, polévky, mléko…). V malém množství také vzniká v průběhu metabolismu přijatých živin. Na výdej vody má naproti tomu vliv kromě ledvin také dýchání, kůže a trávící systém.
Potřeba tekutin je tak velice individuální. Záleží na hmotnosti jedince, fyzické aktivitě, klimatických podmínkách, zdravotním stavu, věku…

Základní potřebu tekutin odhaluje tato tabulka:
věk Potřeba tekutin (ml/kg/den)
1-6 let 90-100
7-10 let 70-85
11-18 let 40-50
dospělý 30-35 

Zdravá výživa = zrní, otruby, případně vegetariánská strava…

Mnoho lidí si pod pojmem zdravá strava představí prodejny zdravé výživy, případně vegetariánské restaurace a domnívá se, že právě tyto nám poskytují příklad, jak jedině se správně stravovat. Správný a vyvážený jídelníček však můžeme sestavit i z běžně dostupných a tradičních surovin a potravin. Jen je vhodně zkombinovat a přijímat ve správném množství.
Správný jídelníček by měl být pestrý. Co se skrývá pod tímto doporučením, nejlépe vyjadřuje tzv. potravinová pyramida, což je grafická forma výživového doporučení udávající vhodnou frekvenci konzumace jednotlivých potravinových skupin (charakterizovanou počtem definovaných porcí), má formu trojúhelníku, četnost spotřeby klesá od základny (obiloviny), přes ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a maso až po výrobky, jejichž spotřebu je doporučeno snížit (tuky, oleje, sladidla, sůl). Své místo má v pyramidě i kvalitní libové maso, které je zejména v dětském věku téměř nenahraditelným zdrojem živočišných bílkovin.

Některé potraviny jsou zdravé, jiné nezdravé…

Neexistují vyloženě zdravé a vyloženě nezdravé potraviny (pokud nejsou mikrobiálně či jinak kontaminovány). Ani potravin, které jsou obecně označované jako zdravé, nemůžeme sníst neomezeně veliké množství. Mohly by nám ublížit. Nadměrné množství celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny by mohlo vézt k nadměrnému příjmu vlákniny a snížení vstřebávání důležitých živin. Velké množství ovoce může znamenat velký příjem sacharidů a může způsobit zažívací obtíže. Nikdo z nás se zřejmě v životě nevyhne konzumaci potravin obecně označovaných jako nezdravé – sladkosti, tučné potraviny…V malém množství nám však ani tyto potraviny neuškodí. Stačí si například po sladkém vyčistit zuby a příjem energetičtějších potravin, v jinak pestrém jídelníčku, vyrovnat pohybovou aktivitou.. Platí zde osvědčené „všeho s mírou“. Neexistují totiž nezdravé potraviny, nezdravé je jen jejich množství.